O psychosomatických nemocech čili chorobách vyvolaných psychickým rozpoložením se v dnešní době hovoří stále častěji. Mnoho klasických lékařů se začíná více zajímat o alternativní léčení, především proto, že to není jen pouhý výmysl, ale skutečně to funguje. A to je důvod, proč i skeptici nakonec zahodí předsudky a začnou se o tuto problematiku trochu více zajímat.
Jedním z těchto skeptiků byl i internista a rehabilitační lékař Jan Hnízdil, který je zároveň spoluautorem několika knih – Jak vyrobit pacienta či Mým marodům.
Zaměřte pozornost na rodinné vztahy nebo problémy ve škole
Na otázku, jak děti projevují psychický problém odpověděl takto: „Každé dítě čas od času onemocní. Problém je, když je nemocné dlouhodobě nebo opakovaně. V takovém případě je nutné zaměřit pozornost na rodinné vztahy nebo problémy ve škole. Zdravé dítě může žít jen ve zdravé rodině, pokud se vztahy v rodině nezmění, má jen malou šanci se uzdravit. Nemoc je informace o tom, jaký člověk je, v jakém prostředí a jakým způsobem žije. Informace o tom, že ve svém životě dělá nějakou chybu nebo žije ve zdraví nepříznivých podmínkách, nedobrých vztazích rodiny, společnosti. Děti to nejčastěji sdělují (somatizují) bolestmi hlavy (mají toho plnou hlavu), dušností (mají v rodině „dusno“), nočním pomočováním nebo průjmy (doma je to k posrání), opakovanými infekcemi atd.“ [1]
Louise L. Hay, autorka knihy Uzdrav své tělo, vysvětluje příčinu průjmu jako strach, odmítání, útěk před někým nebo něčím. Pozitivní afirmace, kterou by si měl člověk opakovat: „Přijímám a vylučuji zcela normálně. Jsem usmířený / á se svým životem.“ Podle Louise L. Hay je vylučování známkou toho jak žijeme. Měli bychom brát svůj život s lehkostí a uvolnit / pustit to, co už nepotřebujeme. Více informací, jak zlepšit a odstranit psychickou příčinu průjmu naleznete v článku:
10 tipů, jak odstranit psychické příčiny průjmu >>
„Bolí mě bříško“
Pokud dítě vysloví tuto větu, může jít o banalitu, nebo může jít o závažný problém. Rodič by se měl snažit vypátrat vyvolávající faktor. Může jít o strach ze školky či školy. Děti, které mají příliš autoritativní výchovu mohou trpět častěji bolestmi břicha (strach z potrestání, snaha zalíbit se rodiči a pod.)
Psychogenní bolesti břicha postihují až 10 % předškoláků a školáků. Často jsou to učenliví a cílevědomí žáci. Typickými příznaky jsou tupé křečovité bolesti v okolí pupku trvající několik minut až hodinu, případně déle a většinou zmizí spontánně. Doprovodné jevy mohou být bledost, pocení, zvracení, řídká stolice, bolest hlavy. Vyvolávající faktor je většinou stres a psychické vypětí, může to být strach ze školy, očekávaná nepříjemnost (např. hádka).
Léčba spočívá v uložení dítěte do klidné chladné místnosti a zklidnění dítěte. Z dlouhodobého hlediska je vhodné u dítěte vypěstovat pocit jistoty a bezpodmínečné lásky. Upravit nároky rodiče na dítě podle jeho vlastních možností a predispozicí. Inspiraci můžete čerpat i z tzv. montessori pedagogiky.
Pedagogika typu Montessori je zaměřena na podporu dítěte při rozvíjení jeho poznatků a dovedností. Dítě je považováno za osobnost od přírody dobrou, jež by měla být ve své činnosti dospělými podporována. Aktivity dítě provádí pro uspokojení sebe sama, ne vyučujícího. Samotné učení by pak mělo probíhat bez zbytečného stresu a dalších projevů s negativním dopadem na psychiku dítěte. [2]
[1] Citováno z : http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hnizdil.php?itemid=17672
-
[2] KORCOVÁ, Kateřina. Role učitele ve škole Montessori. Studia Paedagogica [online]. 2007, roč. 55, č. 12 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/447/603
-
↑ Prejsť nahor k:ab KASPER, Tomáš a Dana KASPEROVÁ. Dějiny pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, s. 139. Pedagogika (Grada). ISBN 9788024724294.
